© 2004–2009
David Cimbůrek
david.cimburek (zavináč) gmail.com

Poslední změna obsahu webu:
22. dubna 2009

Počet návštěv
(od 7. 6. 2008):

Valid XHTML 1.0! Valid CSS! website hit counter Get Firefox!

Novinky

24. srpna 2009: Tyto stránky již nebudou do budoucna aktualizovány. Nová, aktuální verze mých stránek je na adrese www.cimbi.cz.

27. března 2009: Na stránky jsem přidal popis zimního přechodu hřebene Nízkých Tater.

19. února 2009: Přibylo pár nových fotek z víkendu v Beskydech a recenze na knížku Čas žít, čas umírat od E. M. Remarqua.

11. ledna 2009: Přidal jsem novou stránku ze Silvestru v Nízkých Tatrách.

11. ledna 2009: S příchodem nového roku přidávám recenzi na krásnou Hrabalovu knížku Krasosmutnění.

19. listopadu 2008: Popis dalšího treku po slovenských horách, tentokrát to byl přechod hřebene Veľké Fatry.

2. listopadu 2008: Byla vytvořena domovská stránka programu Secure-netrw, jehož jsem autorem. Používá se k rychlému přenosu dat přes Internet s podporou autentizace uživatelů a dat.

30. října 2008: Dnes přibyly obrázky z cyklovýletu na chatě u Uherského Brodu.

30. října 2008: Na webu jsou další tři nové recenze: Mlčení jehňátek a Hannibal od Thomase Harrise a Jatka č. 5 od Kurta Vonneguta.

11. září 2008: Napsal jsem novou recenzi na soubor rozovorů Jaromír Štětina: Život v epicentru.

27. srpna 2008: Přibyla komentovaná fotoreportáž z ledovcového výcviku v Rakouském Oberwalderhütte.

27. srpna 2008: Nová krátká recenze knížky Nebe nezná vyvolených od Ericha Maria Remarqua.

28. července 2008: Přibyl krátký popis vodácké letní dovolené – putování po řekách Rakouska a Švýcarska.

24. července 2008: Do sekce Cestování jsem přidal nový záznam popisující přechod Vysokých Tater.

24. června 2008: Přibyla nová recenze na knihu Harry Potter a relikvie smrti od Joanne Kathleen Rowlingové.

Přesun na www.cimbi.cz!

Tyto stránky již nebudou do budoucna aktualizovány. Nová, aktuální verze mých stránek je na adrese www.cimbi.cz.

Přesun na www.cimbi.cz!

Úvodní stránka

Jmenuji se David Cimbůrek. Pocházím z Pacova, malého města na rozhraní jižních Čech a Českomoravské vrchoviny. Tady jsem také chodil na místní gymnázium, kterému jsme s oblibou říkali Ústav. Po ukončení mého pobytu v Ústavu jsem přesídlil do Brna. Zde jsem studoval odbornou informatiku na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity. Úspěšně (dodnes nevím, jak je to možné) jsem absolvoval bakalářské studium (takže je ze mě Bc.) a posléze se mi podařilo dokončit navazující magisterský program, takže jsem i Mgr. Nyní pracuji jako vývojář ve firmě ANF DATA, dceřinné společnosti koncernu Siemens. Momentálně se zabývám programováním embedded systémů (telefonů, routerů, modemů, …).

Teď něco málo o mých zálibách:

  • Muzika pasivně. Například Jarek Nohavica, Karel Kryl, Queen, Roxette, Cranberries, Vangelis, Mike Oldfield, Color Factory, Mňága a Žďorp, Blackmore's Night, Bruce Springsteen, Toto, Annie Lennox, Alanis Morissette, Bee Gees, Enya, Meatloaf, Slade, Slainte, The Pretenders, U2, Radůza, Drupi, ABBA, Blondie, Brutus, Scorpions, Wolfgang Amadeus Mozart, Znouzectnost, Era, Bob Dylan…
  • Muzika aktivně. Trochu hraju na kytaru, převážně folkové věci.
  • Sport. Aktivně futsal (závodně, od podzimu 2005 3. třída brněnského futsalového přeboru, klub FC Debakl ;-), pak ještě trochu florbal, tenis, ping-pong, jízda na kole, treking po horách. Třetím rokem jsem členem brněnského vodáckého oddílu VSK MU Brno – oddíl kanoistiky, kde rekreačně sjíždíme divokou vodu. Pasivně u televize skoro všechno.
  • Čtení, knížky. Žánrově jdu celkem napříč, miluju fantasy a postkatastrofické romány. Kdybych měl jmenovat některé autory, tak z těch, kteří na mě nejvíce zapůsobili: Erich Maria Remarque, David Eddings, Piers Anthony, Charles Bukowski, Bohumil Hrabal, Harry Harrison, Raymond E. Feist, David Gerrold, František Běhounek, Ludvík Souček, Jack London…
    Knížky, které mě uchvátily, a rozhodně stojí za přečtení, jsou:
    • Erich Maria Remarque: Tři kamarádi. Má nejoblíbenější knížka.
    • Mika Waltari: Egypťan Sinuhet. Nezapomenutelná záležitost.
    • Raymod E. Feist: Mág. Dle mého názoru nejlepší fantasy, jaká kdy byla napsána (ano, četl jsem Tolkiena, a i tak si za tímto názorem stojím).
    • Umberto Eco: Jméno růže. Tahle knížka mi trochu přípomínala Sinuheta: naprosto úžasně vystižené dobové reálie. Nádhera.
    • Ludvík Souček: Cesta slepých ptáků, Runa Rider, Sluneční jezero Podle mnohých nejlepší česká sci-fi všech dob, já naprosto souhlasím.
    • Jack London: Tulák po hvězdách. Fantastická knížka o hlubinách lidské duše a o fantastické síle lidské vůle.
    • Hassan Bajev: Přísaha – Chirurg pod palbou. Neuvěritelně plasticky a věrně vylíčené strasti a útrapy čečenské války.

Tu však jsem náhle viděl, že mohu pro druhého něco znamenat už jenom tím, že tu jsem, a že ten druhý je šťastný, protože jsem u něho. Když se to takhle řekne, zní to velmi prostě, ale když pak o tom člověk přemýšlí, je to obrovská věc, která vůbec nemá konce. Je to něco, co člověka může úplně roztrhat a změnit. Je to láska, a přece něco jiného. Něco, pro co lze žít. Pro lásku člověk žít nemůže. Ale pro člověka jistě.

Erich Maria Remarque, Tři kamarádi
  • TV, filmy. Jsem celkem závislý na nezávislých věcech, dokumentech, mysteriózních filmech (ovšem pouze dobře propracovaných), filmech ze života a na neotřelých filmech s promyšlenou a nepředvídatelnou zápletkou, u kterých se musí přemýšlet (Memento, Mulholland Drive, Kostka, Mlčení jehňátek, Kontakt, The Bourne Identity, Markéta Lazarová, Butterfly Effect, Ghost World, Kladivo na čarodějnice, The Hunt For Red October, Twin Peaks, Blair witch project&hellip).

Můžete si také přečíst můj strukturovaný životopis.

Podrobnosti o některých z výše uvedených věcí můžete nalézt v dalším obsahu těchto stránek.

Tady je ještě několik mých fotek:

Trek v Jeseníkách

Trek přes hřebeny Jeseníků.

Futsal

Futsalový zápas, já v ostrém zákroku.

Slovenský ráj

Pochod po žebřících Slovenského ráje.

Napil se a pohlédl na mne obrovskýma modrýma očima, které seděly v jeho obličeji jako kus nebe. „Nikdy toho nechtěj moc vědět! Čím méně toho člověk ví, tím snadněji se mu žije. Vědění činí člověka svobodným – ale nešťastným. Pojď, napij se se mnou na naivnost, hloupost a na to, co k tomu patří – na lásku, na víru v budoucnost, na sny o štěstí – na nádhernou hloupost, na ztracený ráj –“

Erich Maria Remarque, Tři kamarádi